Teď je ta chvíle zastavit se,
z výšky se snáší
létavice,
blýskavá hvězda svoje sólo
má,
zvolna umírá…
Dřív než ji spálí
závratný pád,
největší přání
mám si prý přát.
Největší přání
chvíli přát si smím,
já ho vyslovím…
Zavolám vzhůru, kde září ta
zář,
já chci svůj obrys, já chci mít svou
tvář.
Chci vlastní místo. Tam chci hrát prim.
Kéž jen ho najdu, kéž se v
tříšti dnů
drápkem zachytím.
Drápkem zachytím, drápkem
zachytím,
drápkem…
Já nechci nárok na svatozář,
nápoj mých lásek, hrníčku
vař.
Smáčej tou vláhou vyschlou zem mých
úst,
já tu chci růst.
Pro život žádám zarputilost
mít k němu síly mám víc než
dost.
Jen o tom říkám hvězdě půlnoční,
vzhlížím tu k ní.
Dívám se vzhůru, kde září
ta zář,
já chci svůj obrys, svou vlastní tvář.
Své vlastní místo, tam chci
hrát prim.
Dej, ať ho najdu, ať se v tříšti dnů
drápkem zachytím.
Drápkem zachytím, drápkem
zachytím.
