Honey - 2001 - 5:04
Hudba: Bobby Russel Text: Hana Zagorová Duet: Hana Zagorová / Martin Dejdar Když zazní píseň z přístavů, noc dá si závoj na hlavu a začne žít. Než vyjdou slunce neonů a rosa padne do zvonů, já musím jít. Mám svoji šatnu zázraků, kam v doprovodu soumraku, já vejdu dál. Tam každý sen se dohoní a hvězda vjede na koni, pak začne bál. Když Romeo tě obejme a Puk si sedne vedle mě, Lear ztratí řád. Dá Hamlet hlavu do dlaní a Othello zas přehání svůj noční vpád. A když tě světla uchopí, ten svět tě vbodne na kopí. Tam, kde jsi stál, je moje říše beze dna, když chceš tak budu princezna a ty můj král. Ty Honey teď musíš pro lidi hrát. Ty Honey se musíš pro lidi smát. A když pak potlesk utichá a scéna teple zadýchá, já musím vstát, než reflektory vychladnou chci chutnat chvíli záhadnou, tak častokrát. Když hudba závěr dohraje a poslední host z foyer se vytratí, já zamknu šatnu s líčidly. A den, co zmizel pod křídly se nevrátí. Ty Honey teď musíš pro lidi hrát. Ty Honey se musíš pro lidi smát. Jednou si vyjdu z města ven a udělám si krásný den, kdy budu chtít já. Vždyť vidět nikdo nemusí, že dám si stéblo do pusy a budu snít. Když zazní píseň přístavů, noc dá si závoj na hlavu a začne žít. Než vyjdou slunce neonů a rosa padne do zvonů, já musím jít. Ty Honey se musíš teď pro lidi smát. Ty Honey teď musíš pro lidi hrát. Zaznělo v pořadech: Hogo Fogo IX. Vyšlo na:
Když zazní píseň z přístavů, noc dá si závoj na hlavu a začne žít. Než vyjdou slunce neonů a rosa padne do zvonů, já musím jít.
Mám svoji šatnu zázraků, kam v doprovodu soumraku, já vejdu dál. Tam každý sen se dohoní a hvězda vjede na koni, pak začne bál.
Když Romeo tě obejme a Puk si sedne vedle mě, Lear ztratí řád. Dá Hamlet hlavu do dlaní a Othello zas přehání svůj noční vpád.
A když tě světla uchopí, ten svět tě vbodne na kopí. Tam, kde jsi stál,
je moje říše beze dna, když chceš tak budu princezna a ty můj král.
Ty Honey teď musíš pro lidi hrát. Ty Honey se musíš pro lidi smát.
A když pak potlesk utichá a scéna teple zadýchá, já musím vstát, než reflektory vychladnou chci chutnat chvíli záhadnou, tak častokrát.
Když hudba závěr dohraje a poslední host z foyer se vytratí, já zamknu šatnu s líčidly. A den, co zmizel pod křídly se nevrátí.
Jednou si vyjdu z města ven a udělám si krásný den, kdy budu chtít já. Vždyť vidět nikdo nemusí, že dám si stéblo do pusy a budu snít.
Když zazní píseň přístavů, noc dá si závoj na hlavu a začne žít. Než vyjdou slunce neonů a rosa padne do zvonů, já musím jít.
Tento text již vidělo lidi: 1933
