Ikarův stín - 1968 -2:47
Hudba: D. Volejníček Text: Hana Zagorová V poledním slunci nad zemí přikrytou žárem k obloze stoupá Ikarův stín Zatím co naposled pohlédl vzhůru dřív než ho k náruči země pád smích s loutnami vandráci po kraji bloudí chutnají ostří nožů a dýk S loutnami vandráci o pravdě zpívaj v noci je skrývá temnoty plášť z dálky jim na pozdrav oprátky kývaj jak svleče prosté a vykvétá zášť koruny na trůnech oblétá píseň a kdekdo z mocných rád by se zdejch rád by se vytratil píseň však pálí do tváří prolhaných ohnivý cejch A tak se vandráci na stromech houpaj nebo jim po zádech promlouvá bič píseň však na křídlech proklouzne sítí s větrem se vznáší a uniká pryč A tak se vandráci na stromech houpaj nebo jim po zádech promlouvá bič píseň však na křídlech proklouzne sítí s větrem se vznáší a uniká pryč Vosk však náhle taje a sen se řítí dolů jako raněný pták, země pláče Vyšlo na:
Tento text již vidělo lidi: 2518
