Ráda
chodím po setmění
stínům vstříc potají.
Slýchám, jak do omrzení
s úzkostí dívky
říkají:
Už se
připozdívá, domů teď musíme
jít,
a jak se tak dívám, není čas
k výkladům.
Už se připozdívá, zázraky budou se
dít.
Vždycky to tak bývá, zamknou mi dům.
Stejně všechny
dorazí včas,
bázeň, strach roztají.
Svírám klíčům mosazný
mráz,
dívky dál a dál
říkají:
Už se
připozdívá, domů teď musíme
jít,
a jak se tak dívám, není čas
k výkladům.
Už se připozdívá, zázraky budou se
dít.
Vždycky to tak bývá, zamknou mi dům.
Ráda
chodím po setmění
stínům vstříc potají.
Slýchám, jak do omrzení
s úzkostí dívky
říkají:
Už se
připozdívá, domů teď musíme
jít,
a jak se tak dívám, není čas
k výkladům.
Už se připozdívá, zázraky budou se
dít.
Vždycky to tak bývá, zamknou mi dům.
Už se připozdívá, domů teď
musíme jít,
a jak se tak dívám, není čas
k výkladům.
Už se připozdívá, zázraky budou se
dít.
Vždycky to tak bývá, zamknou mi dům. Vyšlo na: 1975 -
SP Kamarád / Už se
připozdívá - 043 1882