Něžná je a
křehká, první vánek by ji
svál,
to ti nedá a jak čeká, řekneš
jí, tak pojď dál.
Chladné malé ruce mlčky ve svých
začneš hřát
a pak dříve než sám
tušíš, začneš
plát.
To, co bylo
neplatí, tak jí věř, když řekla ti,
ty jsi konečně má velká láska.
Dumy, dumy vzdej, pusť je z hlavy, jen sedej,
když jsi opodál tak dlouho stál.
Hrátky, svátky, sladký čas, co
dál?
Šťastná
si teď zpívá, bosa chystá
ranní čaj,
ve tvém svetru trochu směšná,
chce si hrát na svůj ráj.
Vážné
vedeš řeči, jak jsi zvyklý být jen
svůj,
jí to v očích smíchem
jiskří, už jsi můj.
To, co bylo
neplatí, tak jí věř, když řekla ti,
ty jsi konečně má velká láska.
Dumy, dumy vzdej, pusť mě z hlavy, jen sedej,
když jsi opodál tak dlouho stál.
Hrátky, svátky, sladký čas, co
dál?
To, co bylo
neplatí, tak jí věř, když řekla ti,
ty jsi konečně má velká láska.
Dumy, dumy vzdej, pusť mě z hlavy, jen sedej,
když jsi opodál tak dlouho stál.
Hrátky, svátky, sladký čas, co
dál?
To, co bylo
neplatí, tak jí věř, když řekla ti,
ty jsi konečně má velká láska.
Dumy, dumy vzdej, pusť mě z hlavy, jen sedej,
když jsi opodál tak dlouho stál.
Hrátky, svátky, sladký čas, co
dál?
To, co bylo neplatí...
Vyšlo na: 1980 - LP přátelská
setkání 1
