Tak ty ses
vrátil přece jenom zpátky.
Ani se neptáš, jestli radost mám.
Mezitím život prošel tam a zpátky,
pokud si na něj vzpomínám.
Řekl jsi, přijdu hned, je
přece neděle
a ty máš z mechu dlaň a nic se neděje.
Jen budík tiše tikal, když jsi tohle
říkal.
Oknem vyletěla za tou větou včela.
A ty ses vrátil
přeci jenom zpátky
a našel dvéře zavřené.
A místo klíčů pod zadními
vrátky,
pohádky mládí složené,
perličky na šňůrce pečlivě schované,
sotva kdo objeví, sotva kdo dostane.
Jen zvonek u
mých dveří pořád ještě
věří,
že se jako loni jednou rozezvoní.
A ty ses vrátil
přeci jenom zpátky,
rytíř bez bázně, bez hany.
On každý román, dlouhý nebo
krátký,
poslední list má popsaný.
Řekl jsi, přijdu hned, je přece neděle
a ty máš z mechu dlaň a nic se neděje.
Tak proč pořád jen stojíš?
Proč se vejít bojíš?
Přestaň být nesmělý, je přece pondělí.
Vyšlo na: 1982 - LP Světlo a stín - 1113
3070 ZA 1982 - MC Světlo a stín 2000 - CD Světlo a stín /reedice/ 2006 - CD S úctou
