Tak to jsem já, co se za tvým stínem
otáčí,
chvíli v dešti, chvíli
v bodláčí,
dívka láskou zmámená.
Tak to jsem já, kdo ti kříží cestu po
práci.
Obcházím tvé mosty padací,
dívka láskou zmámená.
Možná až mi slunce slzy osuší a
vyhladí,
poznám, že mi smutek vůbec nesluší.
Tak to jsem já, kdo ti píše
básně potají,
o které si lidé šeptají,
dívka láskou zmámená.
Tak to jsem já, kdo ti dobré ráno
dává,
tak to jsem já, kdo dneska za tebou zavolá,
tak to jsem já...
Možná až mi slunce slzy osuší a
vyhladí,
poznám, že mi smutek vůbec nesluší.
Tak to jsem já, dej mi už konečně znamení,
dřív než začnu hledat kamení na tvá
okna zavřená.
Tak to jsem já, kdo ti dobré ráno
dává,
tak to jsem já, kdo dneska za tebou zavolá,
tak to jsem já, tak to jsem já, tak to jsem
já,
