Hudba: Jiří Zmožek
Text: Václav Hons
Duet: Hana Zagorová / Jiří Zmožek
HZ: S tebou
všechno končí, všechno
začíná.
Jsi můj nultý rok,
má první vteřina.
S tebou všechno
hledám, všechno nacházím.
Jsi má sbírka
náhod, má sbírka
nesnází.
JZ: S tebou
všechno najdu, všechno odhodím,
s tebou paměť
ztrácím, s tebou všechno
vím,
s tebou možná
bloudím, možná marně sním,
s tebou každý večer
znovu uhořím.
HZ: Jsi má
denní lítost, jsi můj noční strach,
jsi mé
čekání, jež buší
v hodinách.
Jsi mé napětí,
moje lačné dychtění.
Jsi má věčná
změna, co se nikdy nezmění.
HZ: Možná, že
jsme jenom tápání.
Možná, že země je
těžká pro naše
chápání.
Možná, že jsme jenom
volání,
ale když
přicházíš ke mě, je všude
svítání.
JZ: A tak už pojď a řekni
moc mi chybíš.
Tak už pojď ať ústa
všechno slíbí.
HZ: Tak už pojď a dej mi kytku poupat.
Tak už pojď jak rosa k nebi
stoupám.
HZ: Tak už pojď
JZ: Tak už pojď.
HZ: Tak už pojď
JZ: Tak už pojď.
HZ: Tak už pojď
JZ: Tak už pojď.
HZ: Jsi má denní lítost,
JZ: Jsi má denní lítost,
HZ: Jsi můj
noční strah
JZ: Noční strah
HZ: Jsi mé
čekání, jež buší
v hodinách.
HZ: Jsi mé napětí,
JZ: Jsi mé napětí,
HZ: Moje lačné
dychtění.
JZ: lačné dychtění.
HZ: Jsi má věčná změna, co se nikdy
nezmění.
OBA: Možná, že
jsme jenom tápání.
Možná, že země je těžká pro naše
chápání.
Možná, že jsme jenom volání,
Možná, že nebe už není, je jenom
poznání.
Možná, že jsme jenom tápání.
Možná, že země je těžká pro naše
chápání.
Možná, že jsme jenom volání,
ale když
přicházíš ke mě, je všude
svítání. Vyšlo
na:
