Hudba: Karel Vágner /
Vítězslav Hádl
Text: Pavel Žák
Zavírají
kolej příliš brzy na náš
vkus,
pískni nebo volej, nestihneš-li trolejbus,
já tě budu oknem líbat
z dálky,
ze sedmého poschodí a sním,
že se vrátíš pro žár po
žebříku požárním.
Teď jsme téměř
jako Romeo a Julie,
zapomněls tu sako, vrátný dole bdělý
je.
Tetelíš se zimou, venku
hřímá,
v dáli mizí noční spoj, a joj,
proto na mě voláš, tohle bude príma
boj.
Máme teď
období zkoušek i snů,
studujem´ z knížek i
z červnových dnů,
zítra je zápočet z lásky i
věd,
ten, kdo chce uspět, ten nesmí zpět,
tak to chce láska i vesmír.
Až ti hodím
sako, v kapse hledej tajný vzkaz,
dočteš se v něm, jakou pusu zítra
dám ti zas.
A pak, až nám skončí všechny
zkoušky
ze všech citů, ze všech věd, mám
plán,
postavíme k ránu před kolejní
bránu stan.
V tom stanu
dáme si do příštích dnů
červený diplom své lásky a snů,
desátý semestr končí se nám,
jak chceme jít zítra každý
sám,
chcem´ prostě stále a navždy.
Navždycky si složit
v jedné skříni kabáty,
stokrát ještě prožít svůj
semestr desátý,
společně se smát i táhnout káru,
ušetřit si na prímus, a plus
mít jen jednu kolej a společný trolejbus.
Mít jen jednu kolej a společný trolejbus.
Vyšlo na: 1980 - SP Rýmy
/ Láska v desátém semestru - 1143 2407 1980 - LP Přátelská
setkání 1 - 1113 2758