Chodila jsem po
lukách,
krásně volná, krásně bosá,
bez prstýnků na rukách,
jen v košilce lehoučké.
Tráva byla
vysoká,
do pasu mě myla rosa.
Odemkla jsem tajný práh
pohádkové země své.
Byl modrý
letní
krásný den
a v trávě senzační,
jak nádherný a živý sen,
potůček průzračný.
Mě chvíli nad
tím zázrakem
tál v očích dík i
pláč,
když pila jsem z něj polibkem,
on šeptal není zač.
Potom slunce začlo
hřát,
prozářilo každou chvilku,
modré ticho bez lidí,
sametové louky,
pláž.
Já lehla jsem
si do
trávy
a zanevřela na košilku,
vždyť jsem v tajné zemi své,
všude kolem lesů stráž.
Má louka snů je
pohádkou,
můj ráj, kde jsem jak v snách,
tam žádné cesty nevedou
a nejsou na mapách.
V té krásné zemi
zázračné,
o které já jen vím,
já v trávě rosou
stříbrné
tě jednou políbím. Vyšlo na: 1985 - SP Co
já vím / Má
pohádková země - 1143 3070 1985 - LP Jinak to nejde
- 1113 3844 ZA 2001 - CD Co
stalo se, stalo - 2001 - /reedice/
