Hudba: Josef Dvořák
Text: Václav Babula
Duet: Hana Zagorová / Milan Černohouz
MČ: Srpen má barvu divokých vín,
na týhle stráni nenajdeš
stín,
z ptačího hnízda
les na nás hvízdá,
že nám rád rád půjčí
mechovej klín.
HZ: Les je moc hustej, jdi si tam sám,
aspň si vlasy nerozcuchám,
haluze lesní mě sice nesní,
však moh by mi zůstat na kůži šrám.
OBA: Mou kůži spálenou
slunce trápí dál a dál,
v lesním stínu
na tvým klínu lék,
by mi dal z tvých dlaní šál.
Mou kůži spálenou
nezachrání žádnej mráz,
dá se léčit
jen tvou péčí,
ve stínu snáz,
není to špás...
MČ: A tak ti dávám na vybranou:
smířit se s hlavou rozcuchanou,
anebo v mlází
říct jen pár frází,
ať tu tví brouci nezůstanou.
HZ: Proč bych se bála šedivejch můr,
ráda si pískám, když je tio v dur,
tvůj nůž v srdce vrejvá
a mě pak zbejvá
pohled na mízu z březovejch kůr. Vyšlo na: