K štěstí často vedou cesty klikatý.
Štěstí, to je křehký jako
vlčí mák.
Jen přivonět smíš, když
přistoupíš blíž,
hned uletí pryč jako pták.
K štěstí vedou cesty plný
kamení.
Štěstí to je plachý jako světlo
svíc.
Má kouzelnou zář, když
odvrátí tvář,
tak toužíš je mít o to víc,
tím víc.
Já cestu k štěstí znám,
není dlouhá.
Jarem a trávou voní.
Ten, kdo ji hledá sám, ten se rouhá.
Jen dva se po ní mohou dát.
Ať jsou cesty k štěstí, jak chtěj
klikatý.
Ve dvou k němu dojdem, není proč se bát.
Je podél všech cest a bude nám
kvést.
Vždyť štěstí má ten, kdo má
rád, kdo má rád.
Já cestu k štěstí znám,
není dlouhá.
Jarem a trávou voní.
Ten, kdo ji hledá sám, ten se rouhá.
Jen dva se po ní mohou dát.
Ať jsou cesty k štěstí, jak chtěj
klikatý.
Ve dvou k němu dojdem, není proč se bát.
Je podél všech cest a bude nám
kvést.
Vždyť štěstí má ten, kdo má
rád, kdo má rád. Vyšlo na:
1975 - SP - Víckrát
nelez přes můj práh / Štěstí - 043 1809
