Pojď sem na můj
práh,
jak ten, jenž prosí.
V tichu půlnočním i ráno
ber, co nebylo Ti dříve dáno,
pojď, kdo máš mě rád.
Pojď, a zbarvi proud
mých dnů jak opál.
Hřej a popal, kdo máš mě rád.
Vejdi, když se
šírá,
dům se nezavírá,
klíče jsou ty tam,
přesvědčíš se sám.
Vejdi, když se šírá
a hned rozední se nám.
Pojď , a hlaď mou
tvář
než pláč ji zrosí.
Pojď i bosý, kdo máš mě rád.
Vím to, jsi
blízko,
čím však já tě
získám?
Stále, ty lásko, málo znám
tě z blízka.
Pokaždé se
vzdálíš,
máš snad schůzku s kýmsi,
klapot tvých kroků píseň deště
z římsy.
Tak pojď sem na můj
práh,
jak ten, kdo změní
všechny zájmy mé i cíle
i to černo bude zářit bíle tím, že
máš mě rád.
Pojď , a hlaď mou tvář
než pláč ji zrosí.
Pojď i bosý, kdo máš mě
rád.
Vyšlo na: 1978 - SP Pojď kdo
máš mě rád / Teď, když mám
- 143 2206 1979 - LP Hvězdolet 06 - 11132 - 516
