Říkej mi
dneska, i když brečím,
jsi nejvíc hezká ze všech žen;
oči máš v slzách
stále větší,
jak nedozírný modrý sen.
Něha všech polibků ti vchází do
dlaní,
kluci jsou beznadějně zamilovaní,
pohádky probuzení napsal Andersen.
Říkej mi
dneska, i když pláču,
jsi nejkrásnější flétny
tón,
jsi bílý míček slavných
hráčů,
který jim vyhrál Wimbledon.
Já
nemám komplexy a z intimností strach,
říkej mi třeba, že jsem sexy v bikinách.
Já musím prostě uvěřit,
že na mě čeká nový cit.
Vždyť proto pláču, že si vzpomínám.
Láskou,
první a velikou láskou
prošla jsem tichá a vroucí,
nesmělá, hořící, bezmezně
věřící.
Krásné bylo to léto, jak
z růží.
V místech, kde cesty se úží
šťastná jsem hlídala
svítání.
Říkal mi
vždycky, láska trvá,
pokud to jiným nepovíš.
Věděla jsem, že nejsem prvá,
byl starší, moudrý, mlčel
spíš.
Byl něžný, pozorný a učil mě mít
rád.
Možná mě miloval, však odmítal mi
psát.
Přicházel tajnou cestičkou
a vždycky s krásnou kyticí.
Vždyť proto pláču, že si vzpomínám.
Láskou,
první a velikou láskou
Prošla jsem šťastná a
snící,
zakletá do šípků pohádek
dní, do polibků.
Krásný zdál se mi svět,
prostý falší.
Šeptala jsem, nikdo další,
nikdo mě nemůže dát mi víc.
Jsi hodný, říkáš,
nesmíš stonat,
pro mě jsi krásný dívčí sen,
jsi jako tóny něžných sonát,
co napsal smutný Beethoven.
Napsal to z lásky, která
léčí, věřil v ní.
Bolestí člověk bývá
větší, největší.
Podívej, já už nepláču.
A když si tiše vzpomínám,
už věřím v lásku,
kterou nemám, vlastně mám.
Vyšlo na: 1980 - LP Oheň
v duši mé - 1113 2738 ZA 1980 - MC Oheň v
duši mé 1999 - CD Střípky
/ Oheň v duši mé /reedice/ 2006 - CD S úctou...
