Ten zub mě souží pátý den,
už napřed ví, že půjde ven,
doktore, au. Au, au.
Doktore buďte něžný!
Zdáte se málo soustředěn
na práci v ústech krásných
žen,
doktore, au! Au, jau, jau.
Já nejsem případ běžný!
Když zubní lékař přijde blíž
a křeslo stoupá stále výš,
hrůzou mi víčka klesnou,
děsnou závrať mám.
Když lékař zvýší
úsilí
vytuším příští
násilí,
pak zamknu ústa na klíč
příštím
nástrahám.
Odložte kleště! Díky Vám,
ten zub mě přestal týrat sám.
Doktore, čau. Čau , čau.
Doktore, vy jste šaman!
Kdybyste drsným zkoušel být,
nedal se dívčí bázní
splést,
možná, že zubním vědám
sloužil byste víc.
Vy jste však uměl kleště vzít
a pak mě z křesla nechal slézt
a tak vás pořád hledám,
stále toužím říct,
to jednou dávno, díky vám,
mě přestal zoubek týrat sám!
Doktore, au. Au, au.
Bolí mě zas, už letím!
