V tvých očích vidím poušť a
prudký žár,
pouští se plahočíš jak
dromedár,
hledáš chladivý
vlídný stín,
proč ses vydal sám do pustin?
Slunce tě
vysuší tak jako troud,
těžko už ucítíš ten vánek
dout,
který chladný déšť
přivolá;
tebe tvoje poušť udolá.
Tak chvíli stůj,
tak chvíli stůj.
Věř mi, láska
tvá je jen pouhá fata morgana,
a že byla ti chvíle dlouhá včera do
rána,
vysnil sis oázu, háj,
a v tom háji malý ráj;
věř mi, láska tvá je jen pouhá fata
morgana.
Mám
ráda říční proud a vodopád,
chci slyšet šeptat déšť než
půjdu spát.
Nemám ráda nic vyprahlé,
ani city tvé uvadlé.
Tak chvíli stůj,
tak chvíli stůj.
Věř mi, láska
tvá je jen pouhá fata morgana,
a že byla ti chvíle dlouhá včera do
rána,
vysnil sis oázu, háj,
a v tom háji malý ráj;
věř mi, láska tvá je jen pouhá fata
morgana.
Lalalalalá....
Vyšlo na:
1973 - SP Malej Vilibald / Fata
Morgána - 043 1451 1973 - LP XII.
album Supraphonu- 1 13 1436 2005
-Náhlá loučení/reedice/ 2006 - CD S
úctou
