Dřímající
hrází krajky polostínům
soumrak vážně schází lávkou
ke komínům.
Lávkou ke komínům,
ze kterých dým stále stoupá.
Úžlabím
se snáší pár
poschodí, dolej,
usedá a zháší tramvajovou
trolej,
v záclonových
sítích lenivě se chvíli
houpá.
Už dávno,
dávno být tu měl.
Už dávno, snad nezapomněl, aha.
Už dávno, dávno být tu měl.
Už dávno, snad nezapomněl.
Další
kroky míří
k dívčím siluetám,
polibky se pýří všude jenom ne tam.
Všude jenom ne tam,
kde se krčím před svou bázní.
Každá moje věta
zmítá se a
tříští,
soumrak ale slétá k
prázdným
nástupištím
a z mé věty příští
jsou ostrůvky slůvek pouhých.
Už dávno,
dávno být tu měl.
Už dávno, snad nezapomněl, aha.
Už dávno, dávno být tu měl.
Už dávno, snad nezapomněl.
Už dávno, dávno být tu měl.
Už dávno, snad nezapomněl.
Už dávno, dávno být tu měl.
Už dávno, snad nezapomněl.
Vyšlo na: 1979 - LP ...tobě, tebe, ti 1979 - MC ...tobě, tebe,
ti
