Podzim do města vstoupil,
krad´ a loupil,
stromům listí strhával.
Byl jak zbavený smyslů bez rozmyslu,
rány létu rozdával, kráčel
ulicí.
Déšť mu zpíval píseň
šumící
jak příval vody z oblaků,
skrytý v plášti
věčných tuláků.
Bral si co se mu
zdálo víc než málo.
Každý v městě se ho bál.
Podzim na smutném koni listím voní.
Do zahrad vpad´ jeho šál,
kráčel ulicí víc než sám.
Parkem truchlícím procházel
nikým nepozván…
Pánbůh ví, proč já ho ráda
mám…
Můj tichý
přítel bez jména
bez velkých slov se dostaví.
Paleta létem znavená
malíři spadla do trávy.
Můj tichý přítel vypráví a
venku svítá…
Zavřel za sebou
bránu
a v tu ránu padl z nebe mokrý
sníh.
Svět byl najednou šedý naposledy,
ptačí zpěv to ráno ztich´.
Kráčel
ulicí víc než sám.
Parkem truchlícím odcházel
nikým nepoznán.
Pánbůh ví proč já ho ráda
mám.
Můj tichý
přítel bez jména
zas příští rok se dostaví.
Postava léty znavená
složí se večer do trávy.
Svůj návrat deštěm oslaví,
tak už to bývá.
Poví
nám o všem, co má rád.
O barvách duhy poslední,
o vůni listí ze zahrad,
o mlze než se rozední.
Já můžu slyšet tisíckrát
vyznání.
Podzim má mě rád.
Vyšlo na: 1998 - CD Já? 1998 - MC Já?
